Oblečená - neoblečená

Někdy je těžké dospět k tomu, co člověk ve skutečnosti chce. Nebo spíš to definovat. Co jsem tady četla mi pomohlo.

Nechci muže, ke kterému budu vzhlížet jako k bohu. Chci muže, kterému se rovně podívám do očí, byť nejspíš budu potřebovat stoličku.  A když se on bude rovně dívat na mě, pak budu já vzhlížet.

Nechci muže, který se bude snažit ze mě udělat lepší ženu. Chci muže, který mě bude milovat, i když jsem protivná, a že někdy umím být. A když mě bude milovat, budu se snažit být pro něj lepší. 

Nechci ležet v pelíšku jak pes. Chci se hezky rozvalit na postel. A když mě muž přikryje, sama se do svého pelíšku stulím jak klubíčko.

Nechci, aby mě muž třískal, jen proto, aby byl můj zadek nejčervenější ze všech červených zadků. Ale pokud ho vzruší mě udeřit, s grácií nastavím své pozadí a pak se sama budu hrdě prohlížet v zrcadle. A tím myslím, opravdu prohlížet a usmívat se.

Nechci, aby mě muž svazoval jen proto, aby viděl poddajnou a bezmocnou ženu. Chci, aby mě spoutal a udělal bezbrannou, protože ví, že takovou v ten moment chci být. A pokud ležím bezbranná, očekávám víc než jen si tak lebedit.

Nechci klečet v koutě. Jsem dospělá. Ale až budu klečet v koutě, budu se potutelně usmívat, protože ráda zlobím; a klečím, protože já jsem to chtěla.

Nechci muže, který si mě povede na vodítku. Nejsem pes. Ale pokud mi muž bude naslouchat, pokud mě bude chtít rozesmát, pokud k nějakému muži budu vzhlížet, pak sama dám pryč vlasy z šíje.

 

PS: Já vám to říkala….

Publikováno: 04.05.2021 v 13:32
Přečteno: 118×
Bez komentářů

Přidat komentář

Pro odeslání komentáře se přihlaš na BDSMLife.cz

Archív

05/2104/21