Nejen bolestí a ponížením živo je BDSM

Co pro mě znamená BDSM, jaké jsou v něm podle mě roviny a proč to u mě není o bolesti ani ponížení a přesto o obou z nich?

Když jsem se zaregistrovala na tento server a začala se objevovat po BDSM stránce, měla jsem problém se zařadit do kolonky bolest/ponížení a co z toho vlastně hledám. V dotazníku pro dominanty je totiž také otázka: "jde ti spíš o bolest nebo ponížení?". A mě napadlo - o co jde vlastně mně? Ani jedno z nabízeného se mi moc nepozdávalo. Postupně zjišťuju, že BDSM má více složek. Některé z nich preferuji, jiné nepotřebuji. Také v tom hokej dělají mé soukromé definice bolesti a ponížení. Takže, jak to mám a co ty ostatní složky, které zatím vnímám? Jsou to tedy:

Ponížení - přímo ponížení mě nevzrušuje. Zároveň ale mnohé z toho, co dobrovolně a s radostí podstupuji, by se dalo ponížením nazvat. Průměrný pozorovatel (asi vanilkový?) by to tak jistě označil. Pro mě to tak není. V případě, že něco jako ponižující vnímám, již zde není to kouzlo a vzrušení. Mnohé z této kategorie pro mě spíš značí projev dominance a moci, necítím se být tím ponížena.

Stud - jak jsem pochopila, někoho vzrušuje přímo stud jako takový (a často se kombinuje právě s ponížením). U mě ze studu žádné vzrušení nevyplývá a naopak mě brzdí. Proto například pokyn: "svlékni se" nepředstavuje vzrušení. (To spíš pramení z "trestů", které následují, když otálím, protože se mi do toho nechce, a nebo z představy, co bude potom).

Bolest - u mě trochu sporný bod. Líbí se mi škrábání, kousání, plácání i drobnější  facky nebo prudší chycení. V subspace je ale práh bolesti, jak známo,  posunutý. Což hranice bolesti dost stírá. Takže co by za běžné situace dost bolelo tak vůbec nevnímám a chci víc a víc. Nepřevažuje pak pocit bolesti, lítám si, jsem jinde, fyzicky v pohodě. Když akt přejde v pro mě opravdovou bolest, vzrušení je naopak pryč. Například když se přepálí zmíněná facka. Okamžitý návrat ze subspace je pak zaručen.

Moc/bezmoc - tuhle část mám moc ráda. Cítit Pánovu moc a převahu. Že mě má (někdy doslova) v rukou a je na něm, kdy a co. Může si mě vzít kdykoliv bude chtít. A má bezmoc třeba při spoutání nebo když mě drží pod krkem a jsem mu vydána na milost a nemilost. To je...krásné. Společně se silou je to pak ten opojný pocit, že jsem jeho hračkou.

Síla - a je tu můj další favorit. Surová mužská síla. To zvíře v něm. Vášeň. Fyzická převaha (ano, můj Pán musí být schopný mě přeprat, což neznamená, že to bude muset dělat nebo tedy často:-D). Proto se mi spíš líbí varianta, kdy mě sám svleče (bez ptaní, jak jinak), podrží mi ruce nebo mě přimáčkne ke zdi či chytne pod krkem (aspekt moci je zde také zjevný).


Takhle nějak jsem si tedy prozatím uspořádala svoje preference a představy. A jak to máte vy? Chybí vám tu nějaká důležitá oblast?
Publikováno: 22.02.2019
Přečteno: 139×
1 komentářů

Přidat komentář

Pro odeslání komentáře se přihlaš na BDSMLife.cz
20.03.2019
Být ponížená, bezmocná, zažívat stud a bolest, bezmocně se choulit v něčím náručí, plná očekávání a touhy :-). Docela lákavá představa i pro mnoho mužů, bez rozdílu, zda mají "tu moc" nebo by se jí chtěli podvolit. Jen s tím přepráním to mají trochu jinak. Přeci jen, přeprat kus chlapa ... :-D. Jsem v duši anarchista, rovnostář a svádím vnitřní boj s podvolením, ale i ta bezmoc má v mé mysli své místo. Docela Ti rozumím i když jsou mé preference vyhraněny poněkud jinak. Mnoho z nás nezažívá ten "pravý" stav v jen jedné rovině, jsou průnikem mnoha z nich, souhrou s partnerem, absolutním uspokojením :-).

Archív

20192017
Autorka blogu
avatar
30,5 let