Setkání s překvapením - díl 1.

Od jeho zprávy už se jen těžko soustředila na práci. Může jen doufat, že neudělala žádnou velkou botu a tohle denní snění bude bez následků. Tedy…bez těch pracovních. Znovu vytáhla telefon, aby si to už tak podesáté přečetla: „Čubičko, dnes přijď včas! Ani o minutu později, ani o minutu dřív, jinak… Mám pro tebe překvapení. Obleč se do toho černého prádla, co mám rád. M.“

Jaké by to asi mohlo být překvapení? Hmmm, na zodpovězení této otázky si bude muset ještě 5 hodin počkat. Později toho dne už stála ve vší parádě za jeho dveřmi. Ještě tři minuty. Má nebo nemá vstoupit? Co by asi následovalo? Ačkoli ji to velmi zajímalo a normálně by to asi vyzkoušela, dnes raději ne. Ještě by nakonec nebylo to překvapení. I když…má či nemá se na něj vlastně těšit? Co když to bude něco, co se jí nebude líbit. Sice mají domluvenou stopku, ale ona je moc hrdá a tvrdohlavá na to, aby ji použila dřív, než půjde opravdu do tuhého. Nezalekne se přece prvních nepříjemností.


Tak, 3 minuty jsou pryč, ťuká na dveře. Otevře jí. Stihla postřehnout, jak letmo zkontroloval hodiny. Vypadá spokojeně. Fajn. Přejede ji zkoumavým pohledem, titěrné červené šaty zakrývají jen to nejnutnější. „Co máš pod tím, kurvičko? Doufám, že to, co jsem ti napsal?“, řekne a vezme ji za bradu, aby se mu musela dívat do očí. Letmo kývne. „Neumíš mluvit čubí? Tak s tím něco uděláme.“ Po těchto slovech jí nasazuje obojek. Miluje ten pocit, mít ho na krku. Mít cokoliv na krku. Ještě líp ale jeho teplé dlaně. A pevně stisknout, až se zatají dech. Pak připíná řetízkové vodítko a táhne ji za něj směrem dovnitř.

 

„Svlíkni si šaty, hned si vše zkontrolujem“. Poslechne a za pár vteřin už před ním stojí jen v krajkové černé podprsence, krajkových tangách, černých síťovaných punčochách a samozřejmě v lodičkách na vysokém jehlovém podpatku.  Podívá se na něj a zpátky se jí dostane ten spalující pohled, ty jiskřičky v jeho očích, nádech temnoty. Ale temnoty, jíž chce být součástí. Miluje ho. „Klekni si před postel a polož se na ni“, zní jako další. Není si úplně jistá, jak to myslel a co má udělat, a tak zaváhá. Chytne jí za vlasy a prudčeji přes postel přehne. Teď úplně cítí to známé mravenčení, to napětí. Radost, že je tady s ním, v jeho moci a on s ní může zacházet, jak uzná za vhodné. Její zadeček je teď vyšpulený a nevidí na Pána. „Takže čubi, aby ses trochu rozmluvila, pomůžu ti“, jakmile dozní jeho věta – švih – padne první rána, zatím jen zlehka. Zlehka vyjekne, protože to nečekala. „To ještě není to správné mluvení, které mám na mysli, drahá“ – švih, další rána. Přemýšlí, co dnes použil. Na rákosku to nevypadá, důtky také ne. Asi bičík. „Takže se domluvíme“ – švih – „Od teď budeš hezky počítat“ – švih - „A když to spleteš, dostaneš další 2 rány přídavek, rozumíš?“ „Ano, pane“. „Hodná holka“, pohladí ji a vzápětí následuje další švihnutí. A tak začíná počítat, první rány následují v rychlém sledu a jsou spíše mírnější – 1, 2, 3, 4, 5…šestá už je velmi dobře mířená – „šest“, zasýpá polohlasně, „sedm“, zasténá. Bolí to, ale zároveň je tak vzrušující vědět, že je v jeho moci. „8“. „9“. Najednou ustane a ucítí, jak jí bičíkem přejíždí po těle. Dostane se až na vnitřní stranu stehen a tady si dává záležet, užuž se přibližuje k její kundičce a najednou zase couvne a takhle několikrát. Chytí ji u toho za vlasy a kousne to ucha. Pak ji pustí, bičíkem ještě chvíli zlehka přejíždí po těle a pak… Švih. Tohle bylo nečekané a tak vzrušující. Cukr a bič, to má ráda. S napětím čeká na další ránu. „Tady někdo zapomněl mluvit nebo neumí počítat“ – švih – švih – švih. Následují tři rány v prudkém sledu. Poradím ti, čubičko – teď má být 14 a hezky za každou ránu také poděkuješ, aby se ti rozmotal jazýček.


Takhle strávili ještě několik horkých chvil, kdy rány bičíku střídaly jeho ruce, co hladily, škrábaly, mačkaly jí nevybíravě prsa, držely ji pod krkem, jeho kousání, tahání za vlasy i za vodítko… Lítala si, nechala se unášet, zapomínala počítat, dostávala další a další rány… Až se nakonec dopočítali i se všemi přídavky do 46. Ale byl to jen začátek, překvapení mělo teprve přijít...
Publikováno: 06.01.2019
Přečteno: 66×
Bez komentářů

Přidat komentář

Pro odeslání komentáře se přihlaš na BDSMLife.cz

Archív

20192017
Autorka blogu
avatar
30,3 let