Tvoje (dopis Pánovi po posledním hraní)

Drahý, zda-li pak bys chtěl opět o něco více nahlédnout do mé subinčí dušinky? Jestli ano, příjmi moji pozvánku a otevři následující e-mail. Tak tedy…otevřel jsi?

Nevím, jak začít a ani kde skončím, ale při našem posledním hraní mě něco napadlo. Uvědomila jsem si, že máš zbraň. A mám pocit, že si to taky začínáš uvědomovat. 


Po krůčcích zjišťuješ, jak na mě, jak mě ovládnout a daří se ti to víc a víc. Nejdřív jsem myslela, že potřebuju, aby si mě ovládnul silou své osobnosti, svým pohledem, postavením. Tím, že budeš můj Pán a já k tobě budu vzhlížet jako ke svému Bohu. Pořád. Ale tudy nám cesta nevedla. Možná se jí i trochu bráním, chráním si své já. Ale o tom třeba jindy. Ty sis našel jinou cestičku. Tušíš, kam teď směřuju?


Hráli jsme si, vzrušoval si mě a pak si mi dal do ruky Wand, dovolil mi dělat si to. Přišlo mi to celkem brzy, byla jsem překvapená, ale když ho mám v ruce, neodolám, neumím si odepřát potěšení. Pustila jsem si ho, ponořila se do sebe a když si k tomu přejížděl nehty po mém těle a pak přesunul svou dlaň na můj krk a stisknul, projela mnou vlna vzrušení. Dělat si to, když si u mě, je mnohem větší zábava, to mi věř. Stačí pak od tebe tak málo… Chybí jen kousek, jen víc na krk přitlačit, ještě kousek víc přitlačit wand k mému klínu a už budu. A pak… Sebereš mi ho. “Né”, slyším se, jak nahlas vykřiknu. To bylo…nečekané. Běžně tohle neděláš. Tvá ruka, se mezitím přesune z krku do mých vlasů, za které důrazně zatáhneš. “Ale ano”, odpovíš klidně, ale rozhodně. Spalující pohled tvých očí a druhá ruka mě hladí po vnitřní straně stehen. Po chvilce mě nečekaně plácneš v rozkroku. Překvapením slabě vyjeknu. V zápětí roztáhnu nohy víc od sebe, aby si měl lepší přístup. Chci víc a víc. A víc… Pobaveně pozoruješ, jak se ti nabízím. Párkrát moji kundičku poplácáš. A vracíš mi Wand! Rozohněná tvou hrou a s mírným štípáním v klíně ho hned přikládám tam, kam patří. Mezi stydké pysky. Chvilku mi proběhne hlavou, jestli bych se neměla utřít, jsem z toho mokrá a nadržená, dost to klouže. Kašlu na utírání, zatlačím víc a vzrušení je hned znovu těsně před vrcholem. Chvilku se dráždím a pak mi ho znovu bereš. “Nééé”, vydechnu zoufale. Takového tě neznám. Nenávidím tě! A zároveň mě takhle hra hrozně vzrušuje. To se dá hrát jen ve dvou…s mou vůlí určitě. Co se u tebe změnilo? Hraješ si se mnou. Máš mě ve své moci a to se mi líbí. Chci tě. A chci to. Chci si to už udělat!


Když chceš…můžu být tvoje. Nepotřebuješ k tomu zvyšovat hlas. Stačí, když příjdeš s obojkem a mnou projede vzrušení…když zašátráš do komody s našima hračkama. Někdy i jen pohled. Jindy moje představa toho, co by mohlo být. Máš mě ve své moci. Odmítáš stát se mým Bohem, ale když se za tebou zavřou dveře ložnice, svět stejně přestává existovat. Jsi tu jen Ty, já a touha. Touha je nástrojem, přes který mě můžeš ovládat. A daří se ti to čímdál víc. A baví tě to čímdál víc. Nejen tebe.



Miluju tě.


Tvoje hračka.

Publikováno: 22.02.2019
Přečteno: 100×
Bez komentářů

Přidat komentář

Pro odeslání komentáře se přihlaš na BDSMLife.cz

Archív

20192017
Autorka blogu
avatar
30,5 let