Blok sem, blok tam

Spisovalské bloky jsou zlo.
Hodinu sedím nad svým projektem a div si nechci trhat vlasy, že jsem za tu dobu napsala sotva dvacet slov - které ve výsledku stejně smažu. Přitom týden zpátky vzniklo několik normostran hezkého, použitelného textu.
Přitom se nic nestalo. Přes víkend jsem se viděla se svými přáteli a hlavně Pánem. Lekce byla úžasná a pořád na ní v hlavě vzpomínám.
Tak co se pokazilo?

Bojím se, že se zase zhoršuju. Že zase upadám do apatie, ze které mě jen tak něco nevytáhne. Jako kdybych se dívala na film, na tragédii - jako divák pozoruju, jak nevěnuji energii škole, že se o sebe nezvládám starat, natož aby zbyla energie na tvoření.
A já jí to nechci udělat. Aby se zase můj Pán musel vypořádat se subem, jekož energie je někde na bodu mrazu a jediné co chce dělat, je spát. Protože nic jiného dělat nechce, protože se k ničemu jinému nedonutí.
Nechci odmítat její příkazy, které jsou myšlené v dobrém, protože na ně nemám energii.
Nechci pro ni být zase zklamáním.
Publikováno: 20.03.2019
Přečteno: 42×
Bez komentářů

Přidat komentář

Pro odeslání komentáře se přihlaš na BDSMLife.cz

Archív

03/1902/19

O mně

Holka se zálibou ve whiskey a psaní, jejíž velkou částí života je i klečení, obojky a další nevanilkové věci. Když se tyhle tři věci spojí, vznikne z toho tohle. Bavte se.