Návraty, přechody a ztráty

Pání, tak tady jsem se dlouho neobjevila. Konkrétně dva roky. Wow. Ani nevím, co mě teď přivádí zpátky, pokud se o nějakém návratu vůbec dá mluvit, když tu ode mě visí celkem čtyři příspěvky, psané úplně jiným člověkem. Za ty dva roky se toho stalo tolik, že se na naivitu těch příspěvků dívám s pobavením. Se stejným pobavením, se kterým se budu za dva roky dívat právě na tyto řádky a tak dále. Však je mi teprve dvacet a zdá se mi, že toho o světě vím čím dál tím míň, jak roky pokračují. Přesto mám teď na srdíčku něco, co bych chtěla někomu sdělit, a jelikož se jedná o zážitky silně pistáciově okořeněné, tady to vypadá na správné místo.

V květnu 2020 jsem ukončila tříletý vztah na dálku s Yuki, která figuruje ve starších příspěvcích. Přítelkyně, s níž nás dělilo celkem 280 kilometrů. Byla jsem sotva devatenáctiletá holka, co měla těsně před maturitou, s plány na to odstěhovat se do Brna za svojí slečnou a Pánek v jedné osobě a začít tam studovat na vysoké škole - dovedete si představit, jak mě to asi vzalo. Vztah byl nefunkční už nějakou dobu, což jsem odmítala vidět, nicméně samotné provedení rozchodu a okolnosti, které ho doprovázely, z něj udělaly jednu z nejhorších situací, ve které jsem kdy byla. Taky, že jsem nebyla v mnoha, ale každý z nás byl poprvé zamilovaný, tudíž mě nechte žít, děkuju. Tak.

Upřímně jsem si myslela, že to nezvládnu. Každý den po dobu asi dvou měsíců nastalo několik milostivých vteřin, kdy si moje rozespalá mysl ještě neuvědomila, co se stalo. Pak, jako kdyby na mě spadla hromada cihel, se to všechno vrátilo, sevřelo mi hrudník a já myslela, že už se nenadechnu. Zlomené srdíčko je pěkně nanic, co vám budu povídat.

Nešlo jen o to, že skončil vztah se slečnou, kterou jsem považovala za svou životní partnerku, ať to zní jakkoliv hloupě a naivně. Skončil můj úplně první vážný D/s vztah. Poprvé od doby, kdy jsem zjistila, že mě vanilka nebere, jsem byla bez dominanta. Sama. Zvláštní pocit, rozhodovat najednou sama o sobě - nikdo, komu bych se mohla oddat; kdo by nade mnou držel ruku s cukrem a bičem.

Poštou jsem od Yuki dostala své věci, které jsem měla u ní doma - mezi čímž byl i můj obojek. Krásný, černý, kožený obojek, po dvou letech trochu obnošený. Něco, pro co jsem si tolikrát klekala, srovnávala svá záda, složila ruce na kolena a s úsměvem čekala, až mi bude nasazen kolem krku. Pocit neskutečného štěstí a klidu; to bylo moje místo. A najednou nebylo, kde tenhle pocit získat. Jak budu užitečná? Jak budu k něčemu dobrá? Čí hodná holka budu? Bezděčně jsem procházela fotografie přidané na svůj twitterová NSFW účet, plný fotek v obojku, značek, kousanců, v hlavě myšlenky, jestli by se nedal tenhle vztah ještě zachránit. Jenže nedal. Zůstala jsem sama. Odkopnuté štěně, bez pořádného zakončení, které mě ještě několik měsíců pronásledovalo.

Dlouhých jedenáct měsíců, od května 2020 do dubna 2021 jsem strávila sama. Bez jakéhokoliv mezilidského doteku, k čemuž efektivně přispěla i panující koronavirová pandemie. Peklo pro člověka, jehož primární love language je dotek. Došlo to tak daleko, že jsem v panice vyvěsila inzerát právě na BDSMlife, na jehož odpovědi jsem pak paralyzovaná nemohla odpovědět. Vyděšenost, panika. Nic jiného za tím nebylo. Pokud to náhodou čte někdo, co mi na něj reagoval, tak se hluboce omlouvám.

Jenže pak postupem času přišel člověk, který mi se životem zamával takovým způsobem, jako tornáda s vesnicemi na Moravě (humor, samozřejmě jsem zaslala svoji část, aby někdo nemoralizoval). O něm ale až někdy příště. Jistě mu věnuji více jak jednu zmínku. Budu tedy ráda, když budete číst dál. Kdo by si nechtěl přečíst o lezení po strahovském stadionu a zážitcích slečny, která se poprvé zaplete s mužem a začne jí to velice vyhovovat. Humor zaručen. Toto je přece jen podivný přechodo-návratový post. Holt i dvacítky mohou být v přechodu.
Publikováno: 29.06.2021
Přečteno: 95×
Bez komentářů

Přidat komentář

Pro odeslání komentáře se přihlaš na BDSMLife.cz

Archív

06/2105/1903/1902/19

O mně

Holka se zálibou ve whiskey a psaní, jejíž velkou částí života je i klečení, obojky a další nevanilkové věci. Když se tyhle tři věci spojí, vznikne z toho tohle. Bavte se.