Řekla jsem jim své ANO! 1.část

Když jsem se tu zaregistrovala, hodně lidí mi tu psalo zprávy typu: "Ahoj, co tu hledáš?" - Dost divná otázka zrovna na tomto webu. Nereagovala jsem. Proč taky, když mě to nezaujalo a takový typ lidí nemají moc velký potenciál na komunikaci a nedokázala bych asi k takovým lidem mít respekt. Jednou mi ale přišla zpráva, která mě oslovila až do takové míry, že jsme si od začátku psali skoro každý den. Jde o (teď už) mojí Paní a Pána, ale to předbíhám :)
Po několika dnech a menších úkolů na zkoušku online jsme si dohodli schůzku, abychom si řekli, jestli do toho půjdeme nebo ne. Když jsem dojížděla na místo určení, netušila jsem kam mám jít, jestli se ztratím, jestli tam vůbec budou a jestli je poznám - jako na potvoru jsem prošla kolem nich a samozřejmě je nepoznala. :D
Vešli jsme do Pánova bytu - příjemně útulný. Přesunuli jsme se přes kuchyň do obýváku - krásně jednoduše rozvržený, ale víc než jak to tam má zařízení mě zaujalo to, co měl na stole. Zběžně jsem se koukla - důtky, bičík...Na druhé straně jsem viděla trámek přidělaný na sloupku na upevnění rukou - vau - na živo to vypadá ještě lépe. Paní mi přikázala si sednout na židli směrem ke gauči. Sedla si tam i s Pánem a začal úvod.
'Proč jsem sakra tak nervózní? Vždyť si jenom povídáme! Mluv sakra trošku sebejistěji!' Pořád jsem se kárala za to, jak vůbec odpovídám. Vždyť mi komunikace problém nikdy nedělala, ale nevím čím to bylo. Nebylo to jako posledně, když jsem do určité chvíle byla "normální" a pak jsem "přepla do režimu subinky". Tady ten respekt byl od začátku a do teď nevím proč. Ten respekt jsem měla už po zprávách na internetu, kde mě vlastně nevidí.
Po pár obecných otázkách mi Paní přikázala si stoupnout a naučila mi jednu z nejzákladnějších pozic. Ruce za hlavou a trošku roztažené nohy. Měla jsem se svléknout a stoupnout si tak znova. 'Ale ne..Seber se holka, to zvládneš, vždyť tě jen chtějí vidět, o nic nejde.. Ale ne, co se jim honí hlavou? Líbím se? nelíbím? Co mi chtějí udělat a co od jich čekat? Jejich pohledy mě vzrušujou a přitom mě uvádějí do rozpaků. ' Přišel na řadu dotazník, který byl vážně dost obsáhlý, což obdivuji, že si s tím někdo dal práci. V průběhu otázek a odpovědí mi postupně zavázali oči, dali mi takovou ozdobu s rolničkou na krk, plácali mě rukou i bičíkem - velmi zajímavé - a nakonec mi dali kolíčky na bradavky. Nevěděla jsem, že to nebolí. Nakonec mi dali vibrační venušiny kuličky na dálkové ovládání dovnitř....
Nevím, jak je to možný, ale moc si toho nepamatuji. Jsou to jen útržky - ale vzrušující. :)
S rukama upevněnými za zády jsem byla přivedena ke konferenčnímu stolku, kde jsem si měla kleknout a přečíst něco, co leželo na stole - můj bože pravidla ! Vždycky jsem si chtěla přečíst to, co si na mě vymyslí a teď to přišlo a neměla jsem s tím jediný problém. Tedy přečíst ano, protože mě vyváděli z míry různými způsoby, ale jinak jsem to chtěla tak, jak to tam bylo, dokážu to. Chci to dokázat. Na konci se mi Paní několika způsoby ptala, jestli s tím souhlasím. "Ano, Paní."
Byla jsem připoutaná k tomu trámku a nasadili mi kovové kolíčky na bradavky! Tyjo, nebylo to tak hrozné, přijmula jsem je překvapivě dobře si myslím..ten řetízek, co je spojoval jsem musela mít puse, takže jsem musela kontrolovat i to, abych nezaklonila hlavu, jinak by mi to mohlo dost bolet a bolest, kterou si dělám sama moc nesnesu. Paní různými technikami zkoušela jakou bolest a kolik jí vydržím..škrábání, kousání, plácání..klepala jsem se. Mezitím mi Pán dělal dobře kuličkami uvnitř a myslím, že vibrátorem na povrchu - slast! Ještě mi na pysky připevnili kolíčky a ono to nebolelo! Byla jsem sama překvapená z toho, co všechno dokážu snést. Už jsem to cítila, už to na mě přicházelo ale ještě ne - ještě nemůžu, dokážu to potlačit alespoň chvilku. Paní to poznala a pochválila mě, že mi to jde dobře. Jenže mě asi přechválila. Musela jsem se udělat, ale Pán mi to zakázal - NE! Prosila jsem a tak mi to povolil. "Děkuju.".....
Publikováno: 27.11.2015
Přečteno: 1088×
Bez komentářů

Přidat komentář

Pro odeslání komentáře se přihlaš na BDSMLife.cz

Archív

Nedokážu se rozhodnoutŽvanění o žvaněníVoayerZážitek z místnosti č.1Ano, Můj PanePrvní zavěšeníČistá bolestPrvní tresty č.3První tresty č.2První tresty č.1Neposlušná, nedočkavá..Řekla jsem jim své ANO! 2.částŘekla jsem jim své ANO! 1.částPrvní menší zkušenost

O mně

Jsem mladá subinka, která hledá své meze a chce vyzkoušet, co je v tomto směru možné. Tento blog mi napomáhá pochopit samu sebe a zpětně si připomenout pokroky, které dělám.
http://blog.bdsmlife.cz/Hadan-ka