DěkujemeVěříš jako..?

Jakože šťastná

Říká se, - no, vlastně, abych byla úplně přesná, říkala to Pomněnka - že život má stát na nějakých pevných pilířích, kterých má být víc, aby když se jeden zhroutí, stál pořád ten zbytek. Nepamatuju si to přesně. Ale princip je zřejmej, ne? Ty pilíře odhaduju budou něco jako láska, přátelství, práce, domov a rodina... A dává to perfektní smysl. Dokonce jsem to tak měla. Chvíli :-D 

Než se ukázalo, že všechny pilíře světa úplně klidně sestřelí pár blbejch hormonů a chemikálií. A že vo tom musim něco vědět, když jsem o tom nedávno vykládala kolegům, žejo. Chemicky je tedy štěstí směs oxytocinu, dopaminu, serotoninu a endorfinu. Kdybychom si to měli zjednodušit do úplnýho nejjednodušna, nejsnazší cesta k němu vede přes lajnu koksu a podobný substance, ale to samozřejmě nikdo z nás nechce, fuj hnus, nikdy přeci.
Publikováno: 10.3.2019
Přečteno: 140×

Dva roky pryč

Byla jsem nespravedlivá. Taky nešťastná, protože nešťastně zamilovaná. Pak jsem byla šťastná, protože šťastně zamilovaná. A teď..? 

Dva roky jsem mlčela. Pominulo to, o čem tady byla asi tak půlka blogu. Pominulo ne-štěstí. Víceméně. Lhát si nebudem. Občas se sem vracím. Chci něco napsat. Vysvětlit, že věci nejsou tak, jak se zdály - nebo jak byly - možná z úcty k nim? Mrzí mě, že tady visí texty, kde křivdím. Strašně ráda bych to někdy napravila. Tenhle blog mi sloužil jako deníček. Jako místo mých vzpomínek. Hezkých i těch méně hezkých, ale mých. A tak, jak je, v tuhle chvíli už neodpovídá realitě.
Publikováno: 10.2.2019
Přečteno: 165×

Se nezblázni

Nechci tu dnes být.
Nechci vůbec nikde být.
Nechci sama se sebou být.
Nechci být.


Nedokážu se sebou vydržet. Muselo to přijít. Dlouhá fáze marného popírání. Zoufalá snaha udržet se všemi silami nad hladinou. Dvacet párů berliček. Tentokrát snad alespoň prospěšných.

Jedno ráno, jedno blbý probuzení. Pocit, že nemáš sílu vstát z postele, ale musíš. Prostě musíš. Vstaneš. A je to to poslední, co uděláš. Síly došly. Potápíš se do kilometrové hloubky. Dál a dál.
Publikováno: 8.2.2017
Přečteno: 535×

PF 2017

Letošní novoroční ohňostroj pořádaný Prahou byl moc fajn. I přesto, jak je teď na sítích nab...o kvůli mlze. Loňský, ten nebyl fajn. David vyprávěl, jak obchodníci v jeho městě o silvestrovské noci vynesou neprodanou pyrotechniku před večerku a všechnu najednou ji odpálí. A ten loňský ohňostroj... mi tohle dost nápadně připomínal.

Z letošního jsme byli všichni, co jsme tam spolu byli, nadšení. Což by nebylo nic tak zvláštního. Kdyby ovšem... Ten loňský nebyl od stejných autorů. Aspoň teda youtube to tvrdí.

A tak si jako říkám - byť je dost možné, že se autoři prostě jen víc snažili, není to spíš tak, že záleží, jakýma očima se na ten ohňostroj člověk dívá?
Publikováno: 2.1.2017
Přečteno: 464×

Můžu tě milovat?

Není pravda, že nevím, co je láska. Vím to moc dobře. Vím jak umí hřát a vím taky, jak umí bolet. Říkají o ní mnoho: Že je nezištná, nenárokovatelná, nevymahatelná, bezpodmínečná a nekvantifikovatelná. Buď je, anebo není. I když ti ten druhý ublíží nebo tě zraní, pokud jsi miloval, miluješ dál.

(sorry, padl na mě nějakej splín)
Publikováno: 15.8.2016
Přečteno: 709×

Archív

201920172016201520142013
TOPlist

O mně

Jde dítě s ADHD spát a počítá ovečky: Jedna ovečka, druhá ovečka, třetí slepice, koza, kráva, kůň, strýček Donald farmu měl, héééj makaréna!
Autorka blogu
avatar
28,2 let