Kolegyně

"Vyndej koule," zašeptala mi do ucha. "Cože?" "Koule. Vyndej koule." Řekla stále ještě tiše, ale už celkem zřetelně. A nesmlouvavě, když o tom tak přemýšlím. Známe se deset, patnáct let. Má dvě děti a prstýnek. Nikdy jsme po sobě ani náznakem nevyjeli. Jo, je to kočka. Černé vlasy ve vlnách splývající pod lopatky. Někdy svázané do ohonu, který se jí houpal za hlavou, když šla rychleji než obvykle. Zřetelné lícní kosti, úzké rty. Obovské tmavé oči, brýle se slabými kovovými rámečky. Pořád jako by byla trochu nakřapaná, nikdy ale vlasně moc nemluvila. Štíhlá, vysportovaná. Tvrdé tělo, drobná prsa. Dlouhé prsty s nápadnými nehty. Voněla. Často jsem cítil už od výtahu, že tudy ten den už prošla. Byla vyšší než já. Určitě o půl hlavy, ale většinou tomu ještě pomohla podpatky. Asistentka. Schválně jsem se často chodil plést na její patro. Někdy chodila v dlouhé kožené sukni. Jednou, dvakrát za rok. A druhý den nic. To jsem fakt nechtěl prošvihnout. Takže už dva roky každé ráno vymýšlím výmluvu, proč se u nich zastavit. Vychází ze svých dveří. Moment. Černá. Dlouhá. Hm, asi ne. Počkat. Že by? Co? Jo! Kožená. Blíží se ke mně. Houpající boky. Míjí jedny dveře, druhé, třetí. Aha, tak výtah. Tak za ní. Výtah se zavře. Jsme sami. Žádný kontakt, žádná otázka. Mačká nejniží podlaží. Suterén. Garáž.
"Koule ven." Pořád stojí čelem k tlačítkům výtahu, jen hlavu pootočila ke mně. Rozepnu zip kalhot, zalovím ve spodkách a vytahuji pytlík. Jo, mám venku obě, ještě se ujišťuji. "Pracky pryč. Za záda. A nech je tam." Malíček a palec její ruky pevně obejme kořen mého šourku. "Chci, abychom byli kamarádi," říká a trochu při tom zatáhne. Od těla a mírně nahoru. A drží je tak. "Roztáhni nohy." Mírně ale důrazně sevře dlaň. "Tohle se ti od teď líbí." Hm, to nekecá. "Chceš, abych stiskla. Chceš, abych si je vzala." Stiskne je silně a hned zase uvolní. "Tohle jsem se chystám udělat už pěkně dlouho. Někdy na to myslím celý den."  Výtah zastavil. "A tobě se to bude líbit." Dveře se otevřely. "Pojď se mnou." Aníž by uvolnila sevření, vyráží vpřed. Já za ní. Co jiného.
Publikováno: 03.01.2019 01:42
Přečteno: 51×
Bez komentářů

Přidat komentář

Pro odeslání komentáře se přihlaš na BDSMLife.cz

Archív

01/1912/18

O mně

spolehlivost :: slušnost :: masochismus :: úroveň :: ballbusting :: kůže :: kopání do varlat :: kožené oblečení :: CBT :: bičování :: bolest :: empatie :: plivání :: kozačky :: fackování :: drcení varlat :: líbání bot :: kožené rukavice :: podpatky :: rákoska :: pouta :: roubík :: znehybnění :: masáž nohou :: společné procházky :: jezdecký bič :: mačkání varlat
Autor blogu
avatar
46 let
Budu rád, zanecháte-li mi u textu, který vás zaujal, komentář. Děkuji.