Deníček zážitkůReporty z akcíMýty a stereotypy

Ze zákulisí Temné noci

Nemohu začít blog lépe než článkem o největší akční události mého posledního roku života (i když přece jen doufám, že ne zároveň i budoucího)... :)


Temná noc pro mě ani zdaleka nezačala úderem osmé hodiny večerní 22. března v sobotu večer. Kdepak, žila jsem touto akcí už několik týdnů předem. Domlouvání, chystání, plánování, shánění! A to si troufám tvrdit, že jsem byla z celého organizačního týmu ta nejméně vytížená osoba! Jak se ono Datum blížilo, rostla i nervozita. Vyjde to? Jaké to bude? Budou se hosté bavit? Co když se něco kolosálně podělá? Klid, zhluboka dýchat, katastrofické scénáře si nepřipouštět!

Čas hrozně utíkal a zároveň se táhl jako med. Nicméně, datum se nakonec přece jen přehouplo k oněm dvěma dvojkám. Mám všechno? Oblečení, převlečení, boty, hračky, barvy, štětce - snad nic nechybí! Cesta MHD s bičíky trčícími z tašky byla zajímavá. V duchu jsem všem spolucestujícím vsugerovávala, že jsem fanynka ježdění na koních. A už během cesty se mi v hlavě začal tvořit seznam všech věcí, které jsem nechala na bytě. Klasika. Bez něčeho jsem se rozhodla obejít, zbytek vyřešil s.o.s telefonát.

V pět hodin jsem stála před podnikem a sebrala odvahu opravdu vlézt dovnitř. Byla jsem tam první. To byla asi nejtěžší část celého večera - vlézt dovnitř a přežít nepříliš skrývané okukování personálem, který chystal prostory. Číšník sice spíš vtipkoval, ale i tak... Byla jsem opravdu ráda, když dorazil zbytek týmu. Pak už jsem si mohla v klidu odchytit svou oběť a strávit dvě příjemné hodiny jejím pomalováváním. Jakým? Bodypainting. Chtěli jsme předvést na akci bodypaintové představení, ale vzhledem k tomu, že za oběť jsem si zvolila DJku, nebyl by na to čas. Takže jsem většinu vzorů udělala dopředu a později v noci ji jen domalovala. To ale předbíhám.

Hosté se začali scházet už těsně před osmou, ačkoliv jsme se snažili odolávat. A pak - 20:00! Akce se oficiálně otevírá! Lidé přicházeli nejprve pomalu, ale čím víc se blížila desátá hodina, tím jejich počet rostl. Chvíli jsem se zabavila prováděním hostů do sálu. Potom jsem se dala do korzování. Přisednout semhle, popovídat si s lidmi támhle. Jak se máte? Znáte tady někoho? A tak podobně... Když dorazili kamarádi, prohodila jsem s nimi pár slov a pokračovala, za upíjení výborné domácí zázvorové limonády. Plánovala jsem strávit závěr akce Hraním, takže jsem si užívala nealko noc. Necítím se o nic ochuzená, ta limonáda byla skvělá.

Představení plánované na desátou a realizované o půl jedenácté, rozproudilo živou zábavu a akčnění ve všech místnostech. Bylo to velkolepé! Neustále jsem musela překračovat nahé čubičky, se kterými se pánové pyšně procházeli prostorem, kolem se tiše proplétali maskovaní subíci, skupinky se měnily, přesouvaly, bavily se. Nikdo se nenechal příliš pobízet. Pokud si sám s někým nehrál, se zájmem a vší slušností přihlížel. Z toho důvodu už po představení nebyl moc zájem o nabízený bodypaint, ale to mi zase tolik nevadilo, hlavně že se účastníci bavili.

Dovolím si sem vtipnou vsuvku. Před Temnou nocí mi najednou píše kamarádka, se kterou se známe už nějakých 13 let.

Ona: Mero, ty jdeš taky na ten sadomaso ples?!!!
Já: Jak to víš? O_O Ty jdeš taky?!
Ona: No... jo :D
Já: Tak... a nechceš mi o sobě něco říct? :D

Ano prosím, lze znát někoho tak dlouho a žít v představě, že je to vanilka. Zasmály jsme se obě a na akci jsem si dokonce chvíli pohrály, což pro mě bylo velkým potěšením.

Kolem jedné jsem se rozhodla, že veškerých povinností bylo už dost. Parket zel prázdnotou! Dokonalé místo pro Pandu na jehlách, aby se nechala unést skvělým rytmem a endorfinem. Po dostatečném dobití energie jsem vydala najít partnera na spank, protože bič už mi dlouho plakal osamocený v tašce, že se nudí...

...Pokračování v článku Je čas nakrmit Bestii.
Publikováno: 26.03.2014
Přečteno: 1752×
Bez komentářů

Přidat komentář

Pro odeslání komentáře se přihlaš na BDSMLife.cz
Autorka blogu
avatar
30,6 let

O mně

Vítejte na mé stránce! Co zde najdete? Zážitky jedné sado-masochistické dominantní Pandy, která se občas pro zábavu nechá posubit.