Sebekontrola

Až donedávna jsem si vůbec neuvědomovala jednu z důležitých vlastností pro dominanta. Každá subinla je jiná a potřebuje něco jiného. Ale sebekontrola dominantní osoby je důležitá vždy. Protože jak chce ovládnout bouři, když nedokáže ovládnout sám sebe. Na D/S vztahu je to velmi poznat. Když neco provedu, tak můj Pán se samo zlobí, ale jeho reakce je taková, ze jen řekne ,, za tohle mas padesát rakoskou. A pro ten okamžik to končí. A po vykonání trestu je to zapomenuto. Ale trest neprichazi hned, nejdřív musi ovladnout svůj hněv a teprve potom mi ho může udělit. Vím, že když hodně přestřelím, tak se vždy ovladne, podívá se hodně přísně, a v tu chvíli vím, že příjde trest. A trest je pro mne trest. Nemusím schválně zlobit nebo provokovat. Když chci výprask dostanu ho. Ale ten trestný je jiný. Nebolí jen fyzicky, le spis psychicky. Vzdy za něj poděkuji. A je mi odpuštěno. Přiznám se , že u výprasku za trest vždy pláči. Dostávám tak ze sebe své provinění.
Sebekontrola je důležitá stejně jako porozumění. Trestající ma.pro mne porozumění a na základě něho mi odpustí hned dopadne poslední rana. Ztráta porozumění je možná tou nejhlubší jizvou za všech, tichou čepelí neviditleného nepřítele, která nám rve srdce na kusy a okrádá nás o sílu.
Publikováno: 28.07.2019 v 11:11
Přečteno: 94×

Opravdový rauš

Občas jsem slyšela o BDSM rauši. Kdy se dana osoba nebo osoby úplně propadly do jakoby tranzu. Říkala jsem si, že bych to také jednou chtěla zažít. Myslela jsem, že po špatné zkušenosti už se nikdy nepřestanu kontrolovat. Ale pak jsem potkala toho pravého muže. A po návratu z týdenního festivalu, kdy si mne tam vyzvedl  začala obrovská bouřka. A tak bylo jasne co se hude dít.  Byla jsem tak nabitá energií. Chtěla jsem zkusit pověsit za prsa. A tak jsem poprve okusila jake to  je se sama pověsená za ňadra se vytahnout pomoci kladky nahoru. Jaké to dostavat výprask když stojím na špičkách a mnoho dalšího. Ten den jsem zvladla daleko víc než jindy. Dostala jsem se do tranzu a z něj se probrala až na zemi na dece v jeho náručí. To odpoledne jsem zažila nespocet emocí, nespočet ran, orgasmů. V ten moment mi došlo, že on má mou plnou důvěru. Protože bez důvěry bych tohle nikdy nezažila. V te chvili kdy se Sub ztratí je to on kdo ma kontrolu zda to neni za hranicí. Během roku už se mi ti nestalo. Hrajeme si, ale ta rauš zmizela v každodenních starostech. Ale.... Festival se blíží...
Publikováno: 24.07.2019 v 14:34
Přečteno: 74×

Kolkovaná žádost :)

Tento příspěvek je věnován muži, který byl po dlouhou dobu mým kamarádem s výhodami.
To takto jednou jedete na Medvědí soutěsku do Rakouska. Jela jsem sama, protože doprovod mi onemocněl a tak narychlo jsem nesehnala náhradu. No samotná medvědí soutěska pohodička, ale ten výstup k pokladně jsem myslela že padnu za vlast :D
A tak jsem z té soutěsky poslala kamarádovi pohled kde stálo mimo jiné : proti Medvědí soutěsce jsi žabař :D
No a tak jsem si poslala doslova kolkovanou žádost a řádné zadostiučinění z jeho strany. A to se ještě opatrně večer kdy přijel na naše obvyklé setkání  ptáte nedošel ti náhodou pohled? 
A on , že ne. Tak jsem se divila, že do Plzně už pohled vesele dorazil a do Brna nic. 

Nechala jsem  se vesele připoutat. A ejhle, jsem se nestačila divit. Když přišly první rány za konzumaci něčeho sladkého jako trest tak to čekáte, ale když mezi ránami přijde dráždění a vzrušování tak to nečekáte. Takže samo počítáte špatně protože se nemůžete soustředit. A pak přijde oddalování orgasmu což vás dovádí k šílenství. A někdo se nakloní něžně k vašemu oušku a zašeptá : Tak proti soutěsce jsem žabař jo?  A máte vymalováno. A je Vám jasné, že následující chvilky budou opravdu stát za to :D





Publikováno: 30.11.2015 v 14:05
Přečteno: 380×

Chtěla bych být velká jenom tolik, abych vždycky viděla beránky v bedýnkách....

Že vám nadpis něco připomíná? Ano je to kniha  Malý princ. 
Z této knihy se mi velmi líbí to co řekne liška malému princi. ,,Lidé zapomněli na tuto pravdu, ´´řekla liška. ,,Ale ty na ni nesmíš zapomenout. Stáváš se navždy zodpovědným za to, cos k sobě připoutal. Jsi zodpovědný za svou růži...´´
Mnohokrát už jsem dostala otázku co je pro mne BDSM nebo co v něm hledám a koho hledám.
A já vždy odpovím: Rovnováhu...
Hledám bolest a něhu, přísnost i vlídnost. Hledám někoho kdo umí nahlédnout pod povrch.
Přála bych si umět zacházet se slovy jako A. de Saint-Exupéry.
Tak snad budu vždy tak velká jenom tolik, abych vždycky viděla beránky v bedýnkách :)






Publikováno: 16.07.2015 v 18:55
Přečteno: 229×

Zbabělost je vědět, co se má dělat, a nedělat to !

Nadpis mého dalšího příspěvku je moudro od mistra Konfucia. Chci Vám dnes vyprávět jeden jeho příběh, který se stal kdysi dávno a přesto je mi blízký.

Vévoda z Wu měl tak krásnou dceru, že se do ní hned vášnivě zamilovali všichni muži, kteří se setkali s jejím pohledem. O právo zalíbit se jí soupeřili tři nápadníci. Naneštěstí se mladá dívka sama považovala za tak krásnou, že žádnému z jejích ctitelů se nepodařilo vyhovět jejím představám. Vévoda, její otec, už se začínal bát, že se mu ji nikdy nepodaří provdat.Konfucius, jemuž se dostalo té cti, že byl pozván na šálek čaje ve společnosti vévody a jeho dcery, slyšel na vlastní uši jak si kráska stěžuje. ,, První z mých nápadníků je krásný a bohatý, ale bohužel není šlechtickým synem. Druhý pochází z urozeného a zámožného rodu, ale bohužel je odpudivě ošklivý. A co se týče toho třetího má zlaté srdce, ale není ani šlechtickým synem, ani bohatý, a dokonce ani nijak zvlášť pohledný. Vévoda upadl do rozpaků a nevěděl co si má myslet. Hledal Konfucia pohledem, ale mistr, plně zaujatý vychutnáváním čaje, na to neřekl ani slovo. Dívka, která seděla proti oběma mužům , pomalu polkla doušek čaje a ošklíbla se. Otočila se ke své služebné a řekla jí : ,,Ten čaj je příliš silný.´´ Došli jí tedy pro nový šálek čaje. Napila se a opět se zašklebila.,, Tenhle je zase příliš horký.´´
Běželi tedy pro třetí. ,, Tenhle je zase přeslazený.´´
nato se k ní Konfucius obrátil a pravil nahlas. ,, Vy máte odvahu a víte, co chcete. To , co ve skutečnosti chcete, je čaj, který nemá s chutí čaje nic společného. To je život bez chuti života.´´
Dívka na okamžik zrozpačitěla. Konfucius vstal, položil šálek na nízký stolek a ještě než odešel pravil :,, Ten čaj byl trochu teplý, trochu sladký a trochu silný, ale učinil mne šťastným.´´
Poté opustil palác. Brzy nato se mistr dozvěděl, že se vévodova dcera provdala za třetího nápadníka. Vzala si toho , co nebyl ani urozený, ani bohatý, ani krásný, ale měl zlaté srdce.....

Dnes nebudu psát proč jsem vybrala tento příběh. Zkuste se zamyslet,  a sami přijít na to,  co zde představuje chuť čaje.....
Publikováno: 11.09.2014 v 18:34
Přečteno: 461×

Archív

07/1911/1507/1509/1408/1407/1406/14