Pan Čert v bordelu - skutečný příběh

Následující řádky popisují humorný zážitek, který se mi skutečně před lety stal. 

Vracel jsem se jednou večer přesně na Mikuláše domů v Praze ze staroměstského náměstí. Již mnoho let chodím jako čert na "staromák" a v kostýmu jezdím běžně MHD. Po cestě domů bylo tehdy třeba přestoupit z metra či tramvaje na autobus. A na této přestupní stanici jsem ještě rychle nakoupil něco k večeři pro mne a mou ženu a čekal na autobus. 

Poněkud unavený, už se těšíc na to, až ze sebe kostým sundám, s taškou jídla na autobusové zastávce si všimnu mladé, celkem sympaticky vyhlížející slečny, která zřejmě také čeká na autobus a zkoumavě si mne prohlíží. Po chvilce mi říká: "mě se nemusíte bát, klidně si přisedněte." Poněkud překvapeně ji odpovídám: "no, já Vás právě nechtěl strašit, ale jestli Vám to nevadí, moc rád si přisednu" (po skoro dvanácti hodinách courání na staromáku jsem si fakt chtěl sednout)

S rachotem a řinčení všech rolniček a zvonečků, co na sobě můj kostým má si sedám a slečna se zvědavě ptá, odkud to jedu a kam... Po chvilce navrhne, že ona je kousek odtud a že má na baráku víc holek, a jestli bych je jako nepostrašil. Já na to, že už jsem docela grogy, že jedu domů a ať se nezlobí, ale už nemám v plánu nikam jet. Načež mi ta slečna odpověděla, že to je škoda, protože jede jen dvě zastávky a je to opravdu kousek. Inu, shodou okolností jela na tu samou zastávku co a já, tak jsem řekl: "a víte co slečno? tak já s Vámi půjdu"

Následujících pár minut co jsme jeli autobusem jsme jen tak tlachali o nějakých nepodstatných věcech, slečna mne doprovodila před dům, kde jsem bydlel a akorát jsem ženě hodil domů jídlo a řekl jí, že mě ještě čeká jedna návštěva v sousedství, že budu brzy doma. Vyšel jsem ven, kde už na mne netrpělivě čekala ta slečna. 

Jakmile jsem zamkl branku, slečna se ke mne svižně přiblížila a zavěsila se mi do rámě. Bylo to poněkud zvláštní, ale tak proč ne, za ty roky jsem zažil už ledasco. Jenže čím dál jsme šli, tím víc mi docházelo, co je ta slečna zač a kam to asi jdeme. Vůbec jsem netušil, že kousek od domu máme "privát", dům ničím naprosto nevyčníval oproti okolní zástavbě a ani neměl nikde žádnou reklamu, prostě nic, co by upozorňovalo na to, co se v tomto domě, spíše prvorepublikové vile, děje. Slečna mě tedy poprosila, ať zaklepu a holky postraším. 

Hlavou se mi honilo mnoho věcí, v od možnosti, že po zaklepání na dveře mi otevře vyhazovač, co na vtípky nebude mít náladu, až po věci, za které by se asi nestyděl žádný průměrný producent porna. Sebral jsem veškerou ďábelskou odvahu a zaklepal na dveře. Otevřela mi plnoštíhlá dáma kolem čtyřiceti jen ve spodním prádle. 

"Takže dobrý večer" pronesl jsem čertovsky. "No dobrý večer" řekla dáma a zvědavě s nadšením si mne prohlížela. "prý jsou tu nějaké hříšnice jsem slyšel" snažil jsem se vtipkovat. "No to jste tu správně" odvětila ta dáma a za mnou se vyloupla slečna, co mne přivedla a s úsměvem "jsem si přivedla kamaráda"

No, pozvali mne dál. Vnitřek osvícený UV světlem, interiér působil útulně, ač ne úplně draze, ale co. Chvilku pobudu a pak zase půjdu. Krom dámy co mi otevřela a slečny, jenž mne tam dovedla se tu objevila ještě jedna kněžka lásky, která si mne rovněž se zájmem prohlížela. Dáma, která mi otevřela, se později představila jako "bordelmamá" a zeptala se mne, zda si něco nedám. Na mou otázku, co že mi může nabídnout se pousmála a pravila: "tak krom sebe a kamarádek Vám mohu třeba nabídnou třeba matonku, nebo šampus..." 

Po chvilce jsem už s matonkou seděl na koženém křesle a na každé straně se ke mě lísala jedna slečna a madam bordelmamá si nás fotila. Z ničeho nic jsem cítil, jak mi ta slečna, co mne sem dovedla tahá podivně za jeden z rohů na masce. Později jsem na fotce viděl, že mi ho "vykouřila" (jen ten roh). To bylo asi to nejdivnější, co mi kdy kdo s maskou provedl. 

Po chvilce, co jsem tam takhle s holkama blbnul se odněkud vzal nějaký chlapík, zřejmě místní údržbář. Chvilku jsme kecali a pak se mě ptal, kdo že mi dělal ten kostým. Vzhledem k tomu, že je to má vlastní výroba se hned zeptal, zda nevím kde sehnat nějakou kůži, že by potřeboval červenou. Na to jsem mu odpověděl, že já se prací s kůží živím a jestli chce, nějakou kůži mu mohu prodat. Pak mi ještě nadšeně ukazoval sklepení, kde zrovna dělal na BDSM mučírně, což jsem si se zájmem prohlédl. Při té příležitosti mi chlapík několikrát nabídl, že mi nahoře připraví nějaký pokoj se slečnou. No, nakonec jsem si řekl, že přece jen už fakt chci vypadnout ze svého kostýmu a případně nabízené služby využiji jindy. 

Nicméně, ještě než jsem z tohoto podniku odešel jsem se domluvil, že dorazím následující den s červenou kůží na prodej a na cestu jsem dostal ještě stovku za fotky. (jako vážně, chlap odejde z bordelu, dostane pití zadarmo a ještě stovku na cestu? To je fajn ne?)

Následující den jsem se stavil s červenou kůží, kterou si ode mne koupili a bordelmamá se mne ptala, co vše dělám a zda bych jim nevyrobil nějaká pouta a popruhy a další věci do výbavy. Inu, řekl jsem ji, že zkusím vyrobit nějaké na ukázku a přinesu ji je, jakmile to bude hotové a domluvíme se co a jak. Dostal jsem zaplaceno za kůže a odcházím. Ve dveřích se ještě s bordelmamá loučím slovy: "tak ať Vám to tu šlape". To, že to byl asi ten nejdebilnější způsob rozloučení mi došlo po minutě, když už jsem v dobré náladě byl na ulici a štrádoval si to domů. No, řekněme, že za tento lingvistický přešlap jsem se tam už raději neukázal...
Publikováno: 22.03.2021 v 22:58
Přečteno: 162×

Hadí plémě

Žena je plémě hadí.
Kdo jí hladí, toho zradí,
kdo ji souží, po tom touží.
Publikováno: 25.04.2020 v 00:46
Přečteno: 292×

Dominant a džentlmen z pohledu Pana Čerta

Jsem dominantní, tak mě budeš poslouchat, nebo dostaneš výprask čubko!
Tak přesně tak nějak si představuji někoho, kdo tomu moc nerozumí a zřejmě si léčí nějaké své mindráky z života v intimní oblasti. Nejde totiž o nic jiného, než to, že domnělý dominant chce dosáhnout svého za použití násilí. Ne že bych se stavil do role zkušeného, životem protřelého a moudrostí světa prostoupeného vzorného idola a mistra dominance. Ale dovolím si zde odložit svůj skromný a ryze subjektivní názor na věc.

Dominant by měl být džentlmen. Bohužel, mnoho lidí, zejména těch mladých má o tomto pojmu buď přehnanou a nebo vůbec žádnou představu. A já se mladým mužům nedivím, neb dnešní doba není džentlmenům nakloněna a často se někdo, kdo se snaží být džentlmen setkává s posměchem. A můžou za to z velké části i ženy, neboť zapomínají jak se má chovat dáma. Abych byl tedy konkrétní, nejsem pro, abychom se chovali starosvětsky, nicméně nějaká společenská pravidla a znalost etikety v dnešní společnosti chybí a je to velká škoda.

Líbí se mi proto i pravidlo na akcích s BDSM tématikou, že je zde nařízen povinný drescode. Protože Gentleman ví, že do dílny se chodí v montérkách do divadla v obleku atd. Ovšem jen oblečení z Vás neudělá džentlmena. Když nevíte jak se chovat, stále můžete působit jako hulvát, i když na sobě budete mít oblek na míru.

Jak se tedy chovat jako džentlmen? Nebudu tu do podrobna rozepisovat, na tuto tématiku bylo napsáno mnoho knih a pokud to případného čtenáře zaujalo, jistě si nejde čas na studium.

Džentlemn vždy ženám, starším i dětem podrží dveře. Džentlmen je slušný, umí vystupovat, umí se oblékat dle příležitosti na kterou se chystá, má správné držení těla, umí se správně vyjadřovat. Džentlmen je sebevědomý, seběvědomost však nenahrazuje agresivitou, namyšleností, drzostí či extravagancí. Seběvědomí u džentlmena znamená "znát sám sebe" takže zná své přednosti a je si vědom i svých nedostatků a slabin a zná svou hodnotu. Džentlmen se nad nikoho nepovyšuje. Nikdo není lepší než Vy a Vy nejste lepší než ostatní. Proto si všichni zaslouží, abyste se k nim chovali uctivě. Tuto výsadu však člověk ztrácí, pokud Vás, nebo někoho ve Vašem okolí urazil a nebo porušil společenská pravidla. Džentlmen se nepřetvařuje, nemá to totiž zapotřebí.
Džentlmen je muž a ochránce. Má chránit slabší a pracuje sám na sobě, aby sebe a slabší mohl lépe chránit.

Toliko můj stručný pohled na některé zásady, kterými by měl disponovat dominant.
Publikováno: 31.10.2017 v 21:33
Přečteno: 633×

Libertin - hra pro anglického krále

Ač králem jsem, duch chlípnosti na mne sed,
Jím abych mrdal, mrdám abych jed!
Ať jiní panovníci žezlem vládnou, o úctu starost mají,
o lásku žádnou, ať koruna je tlačí,
však v mé zemi rozkoš je zákon, jenž ctěný je všemi
můj národ v myšlení i v lásce volný buď,
já jen čurákem jak žezlem vládnouti mám chuť.



Publikováno: 30.10.2017 v 20:35
Přečteno: 612×

Archív

03/2104/2010/17