Pan Čert v bordelu - skutečný příběh

Následující řádky popisují humorný zážitek, který se mi skutečně před lety stal. 

Vracel jsem se jednou večer přesně na Mikuláše domů v Praze ze staroměstského náměstí. Již mnoho let chodím jako čert na "staromák" a v kostýmu jezdím běžně MHD. Po cestě domů bylo tehdy třeba přestoupit z metra či tramvaje na autobus. A na této přestupní stanici jsem ještě rychle nakoupil něco k večeři pro mne a mou ženu a čekal na autobus. 

Poněkud unavený, už se těšíc na to, až ze sebe kostým sundám, s taškou jídla na autobusové zastávce si všimnu mladé, celkem sympaticky vyhlížející slečny, která zřejmě také čeká na autobus a zkoumavě si mne prohlíží. Po chvilce mi říká: "mě se nemusíte bát, klidně si přisedněte." Poněkud překvapeně ji odpovídám: "no, já Vás právě nechtěl strašit, ale jestli Vám to nevadí, moc rád si přisednu" (po skoro dvanácti hodinách courání na staromáku jsem si fakt chtěl sednout)

S rachotem a řinčení všech rolniček a zvonečků, co na sobě můj kostým má si sedám a slečna se zvědavě ptá, odkud to jedu a kam... Po chvilce navrhne, že ona je kousek odtud a že má na baráku víc holek, a jestli bych je jako nepostrašil. Já na to, že už jsem docela grogy, že jedu domů a ať se nezlobí, ale už nemám v plánu nikam jet. Načež mi ta slečna odpověděla, že to je škoda, protože jede jen dvě zastávky a je to opravdu kousek. Inu, shodou okolností jela na tu samou zastávku co a já, tak jsem řekl: "a víte co slečno? tak já s Vámi půjdu"

Následujících pár minut co jsme jeli autobusem jsme jen tak tlachali o nějakých nepodstatných věcech, slečna mne doprovodila před dům, kde jsem bydlel a akorát jsem ženě hodil domů jídlo a řekl jí, že mě ještě čeká jedna návštěva v sousedství, že budu brzy doma. Vyšel jsem ven, kde už na mne netrpělivě čekala ta slečna. 

Jakmile jsem zamkl branku, slečna se ke mne svižně přiblížila a zavěsila se mi do rámě. Bylo to poněkud zvláštní, ale tak proč ne, za ty roky jsem zažil už ledasco. Jenže čím dál jsme šli, tím víc mi docházelo, co je ta slečna zač a kam to asi jdeme. Vůbec jsem netušil, že kousek od domu máme "privát", dům ničím naprosto nevyčníval oproti okolní zástavbě a ani neměl nikde žádnou reklamu, prostě nic, co by upozorňovalo na to, co se v tomto domě, spíše prvorepublikové vile, děje. Slečna mě tedy poprosila, ať zaklepu a holky postraším. 

Hlavou se mi honilo mnoho věcí, v od možnosti, že po zaklepání na dveře mi otevře vyhazovač, co na vtípky nebude mít náladu, až po věci, za které by se asi nestyděl žádný průměrný producent porna. Sebral jsem veškerou ďábelskou odvahu a zaklepal na dveře. Otevřela mi plnoštíhlá dáma kolem čtyřiceti jen ve spodním prádle. 

"Takže dobrý večer" pronesl jsem čertovsky. "No dobrý večer" řekla dáma a zvědavě s nadšením si mne prohlížela. "prý jsou tu nějaké hříšnice jsem slyšel" snažil jsem se vtipkovat. "No to jste tu správně" odvětila ta dáma a za mnou se vyloupla slečna, co mne přivedla a s úsměvem "jsem si přivedla kamaráda"

No, pozvali mne dál. Vnitřek osvícený UV světlem, interiér působil útulně, ač ne úplně draze, ale co. Chvilku pobudu a pak zase půjdu. Krom dámy co mi otevřela a slečny, jenž mne tam dovedla se tu objevila ještě jedna kněžka lásky, která si mne rovněž se zájmem prohlížela. Dáma, která mi otevřela, se později představila jako "bordelmamá" a zeptala se mne, zda si něco nedám. Na mou otázku, co že mi může nabídnout se pousmála a pravila: "tak krom sebe a kamarádek Vám mohu třeba nabídnou třeba matonku, nebo šampus..." 

Po chvilce jsem už s matonkou seděl na koženém křesle a na každé straně se ke mě lísala jedna slečna a madam bordelmamá si nás fotila. Z ničeho nic jsem cítil, jak mi ta slečna, co mne sem dovedla tahá podivně za jeden z rohů na masce. Později jsem na fotce viděl, že mi ho "vykouřila" (jen ten roh). To bylo asi to nejdivnější, co mi kdy kdo s maskou provedl. 

Po chvilce, co jsem tam takhle s holkama blbnul se odněkud vzal nějaký chlapík, zřejmě místní údržbář. Chvilku jsme kecali a pak se mě ptal, kdo že mi dělal ten kostým. Vzhledem k tomu, že je to má vlastní výroba se hned zeptal, zda nevím kde sehnat nějakou kůži, že by potřeboval červenou. Na to jsem mu odpověděl, že já se prací s kůží živím a jestli chce, nějakou kůži mu mohu prodat. Pak mi ještě nadšeně ukazoval sklepení, kde zrovna dělal na BDSM mučírně, což jsem si se zájmem prohlédl. Při té příležitosti mi chlapík několikrát nabídl, že mi nahoře připraví nějaký pokoj se slečnou. No, nakonec jsem si řekl, že přece jen už fakt chci vypadnout ze svého kostýmu a případně nabízené služby využiji jindy. 

Nicméně, ještě než jsem z tohoto podniku odešel jsem se domluvil, že dorazím následující den s červenou kůží na prodej a na cestu jsem dostal ještě stovku za fotky. (jako vážně, chlap odejde z bordelu, dostane pití zadarmo a ještě stovku na cestu? To je fajn ne?)

Následující den jsem se stavil s červenou kůží, kterou si ode mne koupili a bordelmamá se mne ptala, co vše dělám a zda bych jim nevyrobil nějaká pouta a popruhy a další věci do výbavy. Inu, řekl jsem ji, že zkusím vyrobit nějaké na ukázku a přinesu ji je, jakmile to bude hotové a domluvíme se co a jak. Dostal jsem zaplaceno za kůže a odcházím. Ve dveřích se ještě s bordelmamá loučím slovy: "tak ať Vám to tu šlape". To, že to byl asi ten nejdebilnější způsob rozloučení mi došlo po minutě, když už jsem v dobré náladě byl na ulici a štrádoval si to domů. No, řekněme, že za tento lingvistický přešlap jsem se tam už raději neukázal...
Publikováno: 22.03.2021 v 22:58
Přečteno: 161×
Bez komentářů

Přidat komentář

Pro odeslání komentáře se přihlaš na BDSMLife.cz

Archív

03/2104/2010/17