VDD - Výzkum Dvorného Dominanta

Většina lidí zná VDD jinak. Osobně jsem si vyzkoušel  VDD hru z klasické interpretace se svou ženou. Na rovinu, oba na to se smíchem stále vzpomínáme (a smích byl ostatně při samotné akci k nezastavení).
Já, tichý a nesmlouvavý drsňák, který přesně ví, co očekává a každá chyba se rovná téměř rozsudku smrti na pranýři. Ona, vyklepané koťátko, které očekává... Vše. Jen ne to, co přijde.

Úkoly jsou zadány. VDD připraven. Koťátko doma pobíhá a snaží se vše stihnout, aby byl PÁN spokojen. Dát dítě na hlídání, uklidit, upravit se, navléct na sebe vše co má, kleknout si k PÁNOVU místu. A čekat. Zámek cvakne, PÁN za sebou obratně zamyká. Prochází chodbou, kontroluje, zda je vše jak má být. Vchází do obýváku, koťátko nervózně hledí do země. PÁN pokračuje bez mrknutí oka a jde zkontrolovat, jak vypadá ložnice. Šok. Přehoz na posteli není vyšponovaný! Vrací se ke křeslu. Při bližším zkoumání zjišťuje, že polštářek není přesně usazen. Už vidí koťátko, jak se kroutí pod náporem jeho ran. Posadí se a začíná s prohlídkou koťátka. Další šok, tentokrát téměř přichází bersekerovský záchvat. Jeden chloupek zůstal. PÁN avizuje, že se koťátko nesnažilo, a že čekal víc. Po první větě přichází záchvat smíchu že strany koťátka. PÁN neztrácí tvář. Je přece DRSŇÁK. Smích neustává a po chvilce se ozývá i z druhého hrdla. Nakonec z toho byla klasika: svázat, naplácat, vošukat, uklidit, dojít pro dítě a vrátit se do své role rodičů. Nevím, jestli někdo někdy zažil něco podobného. Za tu zábavu a vzpomínku, při které vám téměř tečou slzy smíchu, to stojí. 
Ale vraťme se k tomu dni. Následný rozbor se ženou, po další klasice ležící utahaná na posteli. Začíná debata, co bylo OK, co ne. 
,,Pominu-li VDD přístup to bylo akorát k smíchu. Úkoly ale byly dobré a tresty (které vlastně nebyly, tresty jelikož jsme se dostali do klasického "svázat, naplácat, vošukat") byly taky super." 
Takže co teď? Jak být správný Dominant dle toho, jak nám to předhazuje internet, televize a jiní DOMINANTI? Osobně se přikláním k cestě VDD dle nadpisu. Vyzkoumat si, co všechny zúčastněné strany chtějí, s úctou příjmout jejich pokoru, a to tak, jako rytíř přijímá pasování. Dominanci projevit skrz přirozené chování a nesnažit se hrát NĚCO. Možná to není jako ze seriálu, ale člověk si pak aspoň nepřpadá jako idiot.
Proč vůbec píšu věc, banalitu, která je všem vševidoucím jasná? Třeba proto, že mi to pomáhá utřídit si myšlenky a vytáhnout si to důležité. Třeba má někdo podobnou zkušenost a přijde na to, že udělat kravinu není konec zábavy, protože to, co dělá běžně, je víc D/S než to, jak říká okolí, že to má být . A nebo jen proto, že chci.
Publikováno: 27.05.2019 v 14:30
Přečteno: 109×
Bez komentářů

Přidat komentář

Pro odeslání komentáře se přihlaš na BDSMLife.cz

Archív

05/19